Same, o uplynulém víkendu jsi vstřelil třetí branku svého týmu proti Čáslavi, touto brankou jste soupeři odskočili o dvě branky a utnuli jeho nápor. Jak bys popsal svou branku?

Po rychle zahrané standartní situaci jsem na zadní tyči čekal na centr, který ale nepřišel. Místo toho přišla střela, která letěla do tyče a se štěstím se to odrazilo přímo ke mně a já dorážel do prázdné brány.

Ty jsi v tu chvíli byl na hřišti pouze čtyři minuty, takže to bylo vydařené střídání. Jak se Ti do zápasu vstoupilo?

Tak vlastně, když jsem nastupoval do zápasu, tak nebylo ještě nic rozhodnutého. Soupeř ztrácel jen jedinou branku, takže se hnali furt dopředu a měli touhu vyrovnat. Tím pádem jsem měl velkou motivaci dát gól a tím uklidnit hru na našich kopačkách a to se i povedlo. Po tomhle šla nervozita stranou a začali jsme dávat gól za gólem.

V minulé sezoně jsi okupoval v krajském přeboru dorostu nejvyšší příčku v tabulce střelců, ačkoli v průběhu zimy a jara jsi měl zdravotní problémy. I během letní přípravy jsi netrénoval naplno, jak se cítíš zdravotně nyní?

Zranění se už se mnou táhne od žáků, proto jsem si taky vysloužil přezdívku “Rosický”. V zimní přípravě jsem si poranil kotník, a proto jsem chyběl pár zápasů. Jinak už delší dobu mám problémy s tříslem, ale s tím mi pomáhá fyzioterapeutka a trenér Vondra. Momentálně mohu říct, že se cítím mnohem lépe a doufám, že budu pro svůj tým 100% připraven.

Když jsme společně vzpomněli minulý ročník, kdy jste dokráčeli k postupu vítězstvím v celé soutěži, jak na tuto sezonu vzpomínáš?

Na tu to sezónu vzpomínám velmi rád, protože jsme jako jeden tým šli společně za titulem i přesto, že nás v přípravě před sezonou odsuzovali, že nemáme šanci na postup. Všichni do jednoho jsme měli tu chuť a motivaci porazit každého a zaručit si první místo v tabulce a to se nám zaslouženě povedlo. Taky jsem rád, že mohu mít zásluhu na postupu do 3. ligy svými góly.

Jaké cíle týmové máte v kabině pro tuto sezonu?

Naše cíle jsou jasné, chceme se prezentovat naší agresivní hrou a tím dokázat, že jako nováček ligy dokážeme hrát vyrovnanou partii i s ostatními soupeři. My je ale samozřejmě chceme porazit a umístit se co nejlépe v tabulce.

A tvé osobní?

Co se týče mých cílů, tak bych chtěl navázat na minulou sezónu a tím pomoct týmu k výhrám.

Jak dlouho hraješ už fotbal, vzpomeneš si někdy na své začátky?

Fotbal jsem začal hrát ve svých šesti letech za Ústí nad Orlicí a vzpomínám si, že mě začínal trénovat René Zachař, který jezdí na každý zápas nás podporovat a jeho syn hraje s námi. Nejvíc jsem měl nejraději McDonald’s Cup, kde v roce 2015 jsme vyhráli ve finále v Pardubicích a já se stal nejlepším střelcem. Také jsme za mladší žáky vyhráli krajský přebor.

Trochu z osobního hlediska – oba tvoji rodiče téměř nechybí na žádném utkání. Jaká je to pro tebe osobně podpora?

Rodiče mě plně podporují už od začátku mé kariéry a musím říct, že je fotbal opravdu baví. Jezdí nás podporovat i na venkovní zápasy, které jsou xx km daleko. Občas slýchávám od nich kritiku, ale to k tomu patří.

Na úplný závěr našeho rozhovoru zamíříme do kabiny staršího dorostu. Necháš nás do ní nahlédnout a povíš, jaké to v ní je?

V naší kabině vždy panuje dobrá nálada, není tam nikdo, kdo by byl stranou a nebavil se. Všichni spolu vycházíme skvěle i mimo fotbal.

Samuel má v sobě obrovský potenciál. Obrovský herní progres udělal v předloňské zimě. Ačkoli to neuslyší rád, je na něm znát, když má natrénováno. To se na něm ukázalo během loňské sezony a její podzimní části, kdy odtrénoval vše a jeho výkony byly nadstandardní. Skvělý je i v kabině, kde je jedním z přirozených lídrů. Pokud mu bude držet zdraví, což bych mu moc přál, myslím si, že ho budeme brzy vídat v dresu ústeckého áčka.

Trenér FK Orlicko U19 Ondra Hlaváček o Samovi Žďárském